Tag: pandemie

Nová definice recese: Revize dat

Eurostat během léta a podzimu 2024 vydal revidovaná data za období od 2020 do 2024. Původní data ukazovala, že Česká republika si prošla pěti recesemi, z toho dvěma právě v tomto období. Nicméně, nová revidovaná data statistiky „zlepšila“. Ekonomika na tom tedy byla mnohem lépe, než uváděla původní data. Naše metodika již nenachází pět hospodářských cyklů, ale jenom čtyři.

První, druhá a třetí recese zůstaly nezměněny. Ke změně došlo u čtvrté recese, ta trvala kratší dobu. Původní data naznačovala, že recese začala v 1. čtvrtletí 2020 a skončila ve 2. čtvrtletí 2021. Nová data ukazují, že recese skončila již ve 4. čtvrtletí 2020. Pátá recese nenastala vůbec. Červená oblast na grafu 1 zobrazuje období recesí.

Graf 1 – Hospodářský cyklus v České republice a růst reálného HDP od roku 1996

Eurostat, vlastní výpočty

Pro srovnání uvádíme i graf 2, který vyobrazuje recese v České republice před revizí dat (červená oblast). Je patrné, že nerevidovaná data naznačují mnohem horší hospodářskou situaci během covidové krize a v následujících letech po ní. Graf 2 vykresluje i pátou recesi, která měla začít ve 3. čtvrtletí 2022.

Graf 2 – Hospodářský cyklus v České republice a růst reálného HDP od roku 1996 (před reziví dat)

Eurostat, vlastní výpočty

Graf 3 srovnává běžně používanou metodu pro určování recesí (zelená oblast) a EABCDC metodu (červená oblast). Běžně používaná metoda také naznačuje, že Česká republika prošla jenom čtyřmi hospodářskými cykly. Ta poslední začala v 1. čtvrtletí 2020, nicméně skončila již ve 2. čtvrtletí 2020. Během této recese se projevuje největší slabina běžně používané metody. Vzhledem k tomu, že v 1. čtvrtletí, a zvláště ve 2. čtvrtletí, došlo k výraznému poklesu HDP, tak 3. a 4. čtvrtletí 2020 vykazuje růst. Tento růst je způsobený nízkou porovnávací základnou v 1. a 2. čtvrtletí 2020. Jinými slovy statistika zachycuje růst HDP, ale nejedná se o opravdový růst ekonomiky, ale spíše „dohánění“ původních hodnot.

Graf 3 – Hospodářský cyklus v České republice a Eurozóně od roku 1996

Eurostat, vlastní výpočty

Graf 4 srovnává EABCDC metodu pro Českou republiku (červená oblast) a Eurozónu (šedá oblast). Revidovaná data ukazují, že v posledních dekádách je počet hospodářských cyklů v Eurozóně a v České republice stejný. Nicméně, poslední recese byla v Eurozóně kratší a trvala od 1. čtvrtletí 2020 do 2. čtvrtletí 2020.

Graf 4 – Hospodářský cyklus pomocí EABCDC metody a HDP metody

Eurostat, vlastní výpočty

Revidovaná data tak naznačují, že česká ekonomika na tom nebyla hůře než ekonomiky Eurozóny. K hospodářské recesi došlo ihned po příchodu covidové krize. Nicméně česká ekonomika se z hospodářského poklesu dokázala poměrně rychle dostat. Potvrzuje se tak teze, že ekonomiky se lépe vyrovnávají s recesemi způsobenými externími šoky nezapříčiněnými strukturálními problémy v ekonomice. Recese tak trvala pouze v době tzv. „lock-downů“ ekonomiky. V podstatě ihned po „rozvolnění“ došlo k jejímu růstu a tento růst nebyl zastaven ani pádivou inflací a ani válkou na Ukrajině. Lze předpokládat, že kdyby nedošlo k „lock-downům“, recese by nenastala.

Hospodářský vývoj po pandemii: od krize ke krizi?

Marek Kapička

Pandemie Covidu 19 a následný vývoj otřásly hospodářskou aktivitou ve všech zemích. Jak je ale na tom Česko ve srovnání se svým okolím? V tomto příspěvku se podíváme na hospodářský vývoj během pandemické recese a po ní. Změny v hrubém domácím produktu, ale i v jednotlivých komponentech (zde se soustředíme na spotřebu domácností, spotřebu vlády a hrubou tvorbu kapitálu) ukazují, že Česko v mnohém zvolilo jinou cestu než jeho sousedé, tedy Rakousko, Německo, Polsko a Slovensko. Všechny grafy níže ukazují změny čtvrtletního reálného hrubého domácího produktu (HDP) relativně k před-pandemické úrovni ve 4. čtvrtletí 2019, kdy jsme hodnoty normalizovali na hodnotu 100. Data jsou čerpána z Eurostatu (série namq_10_gdp), jsou sezónně a kalendářně přizpůsobena, a všechny hodnoty jsou vyjádřeny ve stálých cenách.

Začněme s nejvýznamějším ukazatelem, tedy hrubým domácím produktem v prvním grafu. Cele období má dvě poměrně odlišné části: období během pandemického roku 2020, a období bezprostředně po pandemii. Jak ukazuje následující graf, ani jedno období nevyznělo, respektive nevyznívá, pro Česko příliš optimisticky. Během roku 2020 sice došlo k výraznému poklesu HDP okolo 10 procent a více ve všech zemích, ale Česko bylo druhé nejhorší: pouze v Rakousku došlo k mírně většímu poklesu. Rakousko poté propad dohnalo silnějším růstem. A co Česko? To již minimálně rok a půl víceméně stagnuje, a je jedinou zemí, která ani na chvíli nedosáhla úrovně HDP před pandemií. Výrazně zaostává zejména za Polskem, které se pohybuje na úrovni okolo 10 procent vyšší než před pandemií, ale i za Slovenskem a již zmiňovaným Rakouskem.

Reálný hrubý domácí produkt ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2019

Co stojí za tímto nevýrazným zotavením z pandemické recese? Nejdůležitějším komponentem HDP na výdajové straně je spotřeba domácností. Druhý graf ukazuje vývoj reálné spotřeby ve stejném období. Během roku 2020 došlo k výraznému poklesu spotřeby ve všech zemích a Česká republika z toho vychází relativně dobře: přes pokles o 12 procent došlo k menšímu poklesu pouze na Slovensku. Po nevýrazném zotavení v roce 2021 ovšem stojí za pozornost dynamika spotřeby v roce 2022 a na počátku roku 2023: v Česku jako v jediné z těchto zemí dochází k výraznému poklesu spotřeby, která se v 1. čtvrtletí roku 2023 nachází 9 procent pod před-pandemickou úrovní z roku 2019, a patrně jsme stále nedosáhli dna. Dramatický je kontrast zejména se Slovenskem, kde spotřeba již dva roky vytrvale roste a ke konci roku 2022 je o 7 procent vyšší než před pandemií.

Reálná konečná spotřeba domácností ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2019

Spotřeba vlády mírně narostla během roku 2020 a 2021 a v následujících letech po mírném poklesu dochází opět k růstu od konce roku 2022 a nyní je spotřeba o téměř 10 procent výše než před pandemií. (Pro upřesnění: jedná se o reálný růst, tedy očištěný o inflaci, a jedná se pouze o vládní spotřebu, která nezahrnuje například transfery). S tím kontrastuje opět Slovensko, kde od roku 2021 vládní spotřeba výrazně klesá. Na druhé straně je Rakousko, kde je růst vládní spotřeby ve srovnání s obdobím před pandemií větší, na rozdíl od nás se ale nejedná o růst v posledních několika čtvrtletích. Rozebírat proč se dynamika spotřeby domácností tak výrazně liší je téma pro samostatný příspěvek, minimálně se ale nabízí hypotéza, že u nás růst vládní spotřeby v situaci, kdy navíc ekonomika víceméně stagnuje, vytlačoval spotřebu domácností (tzv. crowding out), zatímco na Slovensku naopak pokles vládní spotřeby uvolnil prostor k růstu spotřeby domácností.

Reálná spotřeba vlády ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2019

Nepříliš přesvědčivě vypadá i vývoj reálných investic (graf 4).  Česko sice poměrně rychle předehnalo úroveň před pandemií a zaostávalo jasně pouze za Polskem, kde došlo v výraznému investičnímu boomu, jednalo se však pouze o krátkodobý vzestup. Posledních několik čtvrtletí se situace obrátila a dochází k opětovnému poklesu, přibližně zpět na úroveň před pandemií. S výjimkou Polska, které je ale na úplně jiné úrovni, jsme jedinou zemí, kde dochází k opětovnému poklesu.

Reálná tvorba hrubého kapitálu ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2019

Ve srovnání s okolními zeměmi tedy Česko přežilo dobu pandemickou a post-pandemickou s viditelně horšími následky. Zaostávání se týká celkového HDP, a to zejména jeho hlavního komponentu, spotřeby domácností. Oba ukazatele se stále nevrátily na úroveň před pandemií, přičemž setrvalý pokles spotřeby v posledních letech je poměrně unikátní záležitostí a odlišuje nás od okolních zemí. 

Ve srovnání s obdobím bezprostředně před pandemií je tedy naše skóre následující: HDP  a investice jsou přibližně na stejné úrovni, soukromá spotřeba minus 9 procent, vládní spotřeba plus 10 procent.  Alarmující je ale i dynamika v posledních čtvrtletích.  Česká republika je na prahu recese již několik čtvrtletí a situace v tuto chvíli nevypadá o mnoho optimističtěji než na podzim, spíše naopak.