Datování hospodářského cyklu v ekonomice ‚in real time‘ je důležité pro včasnou reakci ze strany policy makers v případě počínajících problémů v ekonomice. Tato analýza proto systematicky kvantifikuje hospodářský cyklus v České republice, nalézá vrcholy, dna, konjunktury a recese.
Od roku 1996 lze v České republice napočítat pět úplných hospodářských cyklů, což znamená, že ekonomika dosáhla pětkrát svého vrcholu a pětkrát svého dna. Fázi mezi dnem a vrcholem nazýváme expanzí, naopak fázi mezi vrcholem a dnem nazýváme recesí. O recesi většinou hovoříme, pokud reálný hrubý domácí produkt poklesne alespoň ve dvou po sobě následujících čtvrtletích (dále jen HDP metoda). V tomto článku se zaměříme na jinou metodologii kvalifikace fází hospodářského růstu definovanou Euro Area Business Cycle Dating Committee (dále jen EABCDC metoda). EABCDC je komise, která popisuje hospodářský růst v zemích Eurozóny.
EABCDC metoda využívá nejenom reálné HDP, ale také růst reálné spotřeby, růst reálných investic a zaměstnanost měřenou počtem osob a počtem odpracovaných hodin. Pomocí těchto ukazatelů se snaží identifikovat vrchol a dno hospodářského cyklu. Vrchol je definován jako čtvrtletí, po kterém následuje pokles ukazatelů ve dvou po sobě následujících čtvrtletích. Dno je definováno jako čtvrtletí, které předchází růstu ukazatelů ve dvou po sobě následujících čtvrtletích, přičemž se jedná o první takový růst po předchozím vrcholu. Nicméně EABCDC nezveřejňuje, kolik ukazatelů musí poklesnout, respektive růst, aby čtvrtletí bylo možné označit za vrchol, respektive dno. Zároveň EABCDC uvádí, že se rozhoduje nejen na základě agregátních statistik celé eurozóny, nýbrž přihlíží i k národním statistikám jednotlivých členů.
Pro účely této analýzy jsme stanovili, že vrchol a dno identifikujeme na základě poklesu, respektive růstu alespoň tří ukazatelů ve dvou po sobě následujících čtvrtletích. Dle našeho názoru mají tři ukazatele dostatečnou vypovídající hodnotu o fázi hospodářského cyklu. Pokles všech ukazatelů ve dvou po sobě následujících čtvrtletích byl zaznamenám jen v souvislosti s recesí vyvolanou pandemií COVID-19.
Data použitá v této analýze jsou převzata z Eurostatu. Jedná se o pět čtvrtletních časových řad v období mezi roky 1996 a 2023, index HDP (100 = 2005), růst spotřeby oproti předchozímu čtvrtletí, růst investic oproti předchozímu čtvrtletí a procentuální růst zaměstnanosti oproti předchozímu čtvrtletí měřený počtem osob a počtem odpracovaných hodin. Všechny ukazatele jsou v reálných jednotkách, sezonně a kalendářně očištěny1.
Recese a expanze je nutné sledovat pro evaluaci hospodářských politik. V budoucnosti se lze pak poučit a provádět pouze politiky, které nerozkolísávaly hospodářský cyklus, ale spíš se snažily hospodářský cyklus stabilizovat, tj. nejen snižovaly hospodářský pokles v recesi, ale také tlumily přílišný hospodářský růst v době expanzí.
Graf 1 zobrazuje hospodářský cyklus (červená oblast) a růst HDP v České republice od roku 1996 (růst oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku). První recese započala ve 4. čtvrtletí roku 1997 po dosaženém vrcholu ve 3. čtvrtletí. Recese skončila ve 2. čtvrtletí roku 1999, ve kterém bylo dosaženo dna. Recese se projevila poklesem zaměstnanosti, primárně počtem odpracovaných hodin, a poklesem investic. HDP a spotřeba klesly jen v počátcích recese.
Druhá recese přišla v 1. čtvrtletí roku 2009 jako reakce na problémy amerického finančního systému. Během recese poklesla zaměstnanost, zvláště počet zaměstnaných osob, a investice. Z počátku pokleslo také HDP a spotřeba. Oba indikátory však ve 2. polovině recese opět rostly. Recese dosáhla svého dna v 1. čtvrtletí roku 2010.
Třetí recese nastala v 1. čtvrtletí roku 2012. Během recese poklesly primárně investice, HDP a spotřeba. Zaměstnanost se propadla pouze mírně. Ke konci recese došlo k oživení HDP i spotřeby. Recese dosáhla svého dna ve 4. čtvrtletí roku 2013.
Čtvrtou recesi způsobila pandemie COVID-19 a sice v 1. čtvrtletí roku 2020. Během této recese poklesly všechny sledované ukazatele. Všechny ukazatele začaly opět rychle růst. Rychlý růst byl však z velké části způsoben nízkými hodnotami v předchozích čtvrtletích, které sloužily jako základ pro výpočet růstu. Recese dosáhla dna v 1. čtvrtletí roku 2021. Pátá recese přišla ve 3. čtvrtletí 2022. Během recese poklesly všechny sledované ukazatele kromě počtu zaměstnaných osob. Nejnovější data zveřejněná Eurostatem za 3. čtvrtletní 2023 vykazují pokles ve oproti 2. čtvrtletí 2023 všech sledovaných ukazatelích. To znamená, že recese dosáhne svého dna nejdříve v 1. čtvrtletní roku 2024.
Graf 1 – Hospodářský cyklus v České republice a růst reálného HDP od roku 1996
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty
Graf 2 – Hospodářský cyklus v České republice a Eurozóně od roku 1996
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty
Graf 2 porovnává recese v Eurozóně (šedá oblast) a České republice (červená oblast). Vzhledem k tomu, že neznáme přesnou metodologii použitou ke stanovení recesí v Eurozóně, je porovnání problematické. Nicméně můžeme pozorovat tři skutečnosti. Za prvé, ve sledovaném období proběhly v Eurozóně pouze tři recese, zatímco v České republice pět. Nemůžeme však vyloučit, že při použití našeho kritéria by Eurozóna měla recesí více. Lze však předpokládat, že recese mezi 4. čtvrtletím roku 1997 a 2. čtvrtletím roku 1999 proběhla pouze v České republice. Za druhé, recese způsobená problémy amerického finančního systému přišla do Eurozóny o něco dříve. Tohle by mohlo nejspíše souviset s větším provázáním finančních systému Eurozóny a USA. Za třetí, vidíme, že hospodářské cykly v České republice a Eurozóně jsou značně synchronizované, což svědčí o velké provázanosti těchto ekonomik.
Graf 3 – Hospodářský cyklus pomocí EABCDC metody a HDP metody
Zdroje: Eurostat, vlastní výpočty
Graf 3 zobrazuje recese definované podle „EABCDC metody“ (červená oblast) a „HDP metody“ (zelená oblast). Lze vypozorovat, že HDP reaguje na příchozí recese promptně. Recese definované HDP metodou, tj. pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletí, začínají dříve, končí dříve a trvají kratší dobu. HDP však neposkytuje komplexní přehled o všech procesech v ekonomice. Domníváme se, že EABCDC metoda lépe odráží skutečný stav ekonomiky a tím lépe zachycuje fáze hospodářského cyklu. Pokud HDP poroste např. o 0,1% po dvou po sobě jdoucích čtvrtletí, „HDP metoda“ bude signalizovat, že ekonomika se již vymanila z recese. Takový růst je pouze zanedbatelný a v krajním případě se může jednat jen o chybu měření. Navíc pokud je růst spotřeby a investic stále záporný a nezaměstnanost neklesá, ekonomika se nejspíše stále nachází v recesi. „EABCDC metoda“ využívá více časových řad, a tedy izolovaný růst HDP nevyhodnotí jako konec recese. Tato metoda tedy podává mnohem komplexnější a robustnější závěry.
Přehledná tabulka hospodářského cyklu v České republice: Hospodářský cyklus v České republice.
- Eurostat poskytuje zaměstnanost měřenou počtem zaměstnaných jen jako sezonně očištěnou bez kalendářního očištění. EABCDC dělá totéž v případě Francie, pro kterou Eurostat rovněž neposkytuje kalendářní očištění pro počet pracujících osob. Rozdíl bude nejspíš minimální, a tedy jej zanedbáváme. ↩︎